Úvod

V období června a července probíhal na webových stránkách Matematického ústavu v Opavě (dále jen MÚ) dotazníkovým průzkum absolventů bakalářských oborů. Dotazník byl zpracováván za účelem použití jako příloha v projektu Operačního programu vzdělání pro konkurenceschopnost. Vyhodnocení tedy podává základní informace o připravenosti absolventů bakalářských oborů pro praxi ve vztahu k předkládanému projektu.

Poslání výzkumu

Cíl výzkumu

Cílem výzkumu bylo vyhodnotit služby, které poskytuje Matematický ústav v Opavě svým studentům. Získat elementární přehled o tom, jak vybaveni odcházejí studenti do praktického profesního života, jak v něm prospívají a jak může případně Matematický ústav v Opavě toto vybavení zvýšit. Výzkum byl zaměřen na dvě skupiny respondentů a to na absolventy a zástupce firem, které studentům poskytují praxi. Byly sestaveny dva dotazníky, jeden pro absolventy, druhý pro zástupce firem poskytujících praxi. Dotazníky byly vytvořeny podle metodiky Šeďa, V. – Šeďová, K., 2008: Uplatnění absolventů VUT v Brně v roku 2006 v praxi. Výsledky výzkumu budou využity k stanovení priorit pro inovaci obsahu a forem výuky a k nasměřování dlouhodobého rozvoje Matematického ústavu v Opavě.

Výzkumné téma

Výzkumné téma obou dotazníků je zaměřeno na několik hlavních oblastí. Dotazník pro absolventy obsahuje 33 otázek, které se týkají následujících oblastí. Za prvé jsou to zkušenosti absolventů s&bsp;hledáním prvního zaměstnání. Za druhé, aktuální pozice na trhu práce. Třetí soubor otázek se zaměřuje na to, jak absolventi zpětně hodnotí míru korespondence vysokoškolské přípravy s požadavky praxe. Cílem čtvrté skupiny otázek je zjistit, jaké jsou další vzdělávací plány absolventů a zdali by využili možnosti dalšího vzdělávání na MÚ. Závěrečné otázky se týkají celkového hodnocení studia a zjištění slabých a silných stránek MÚ. Dotazník pro pracovníky poskytovatelů praxe obsahuje 20 otázek. První skupina otázek zjišťuje detailně, jak byli studenti připraveni pro výkon předmětu praxe, zdali jejich znalosti a dovednosti dostačovaly pro kvalitní výkon praxe. Další soubor otázek sleduje význam praxe pro studenty a návrhy na změny systému praxe. Závěrečná skupina otázek se týká významu bakalářských oborů pro praxi a slabých a silných stránek studentů MÚ.

Výzkum byl pojat jako statistické reprezentativní šetření, základní technikou sběru dat se stal dotazník. Návrh a vedení výzkumu podléhaly standardním sociologickým postupům kvantitativního výzkumu.

Základní výzkumné otázky

V rámci výzkumného tématu byly stanoveny následující základní výzkumné otázky:

1. Jak absolventi MÚ vstupují na trh práce?
2. Jak se absolventi MÚ uplatňují na trhu práce?
3. Nakolik vysokoškolská příprava odpovídá požadavkům praxe?
4. Jaký názor mají absolventi na své další vzdělávání?

Ad 1) Jak absolventi MÚ vstupují na trh práce?

Tato základní otázka si klade za cíl popsat některé důležité okolnosti vstupu na trh práce. Základním zjištěním je doba, za kterou absolventi nalézají své první místo a údaj o tom, jakým způsobem své první místo získali. S těmito informacemi souvisí také skutečnost, zda absolventi pracovali v oboru již v době svého studia a také zda měli již v této době kontakt se svým budoucím zaměstnavatelem.

Ad 2) Jak se absolventi MÚ uplatňují na trhu práce?

V rámci této základní otázky jsou sledovány údaje o aktuální profesní situaci absolventů MÚ: aktuální pracovní status (podíl nezaměstnaných, zaměstnanců, podnikatelů, dále studujících atd.), typy podniků či firem (podle vlastnictví), v nichž nacházejí uplatnění a celková doba jejich nezaměstnanosti v průběhu let, které je dělí od absolutoria. Dále jsou sledovány některé ukazatele kvality praktického uplatnění absolventů MÚ, jak dobře se absolventi dokázali na trhu práce prosadit. Taktéž je zjišťováno, do jaké míry využívají absolventi nabytou kvalifikaci. Jako subjektivní ukazatel kvality uplatnění je zvolena míra spokojenosti se stávajícím místem a sebehodnocení ve vztahu k případnému hledání nového místa.

Ad 3) Nakolik vysokoškolská příprava odpovídá požadavkům praxe?

Cílem této základní otázky je zjistit, do jaké míry se kompetence získané na vysoké škole překrývaly s kompetencemi požadovanými v praxi. Tedy to, jak dobře škola své absolventy pro praxi vybavila a co jim ve školní přípravě z tohoto hlediska chybělo. Tento cíl je ošetřen v prvé řadě prostřednictvím "indexu deficitu", který vněkolika klíčových oblastech zjišťuje, co respondentům z profesního hlediska chybělo bezprostředně po nástupu do praxe. Identifikujeme tak oblasti, ve kterých MÚ vybavuje své absolventy do praxe adekvátně, respektive méně adekvátně. Index zahrnuje následující položky:

• teoretické odborné znalosti
• praktické odborné dovednosti
• komunikační dovednosti
• prezentační a sebeprezentační schopnosti
• manažerské dovednosti
• ovládání softwaru
• schopnost analyzovat a řešit problémy
• schopnost prosadit se na trhu práce
• jazyková příprava

Základní soubor

Základním souborem výzkumu byli absolventi MÚ prezenčního bakalářského studia oborů Aplikovaná matematika, Matematické metody v ekonomice a Aplikovaná matematika pro řešení krizových situací za léta 2003 až 2008. Celkem bylo sebráno a zpracováno 27 dotazníků vyplněných absolventy a 7 dotazníků vyplněných zástupci firem. Výzkum byl započat v měsíci květnu 2009 a hodnoceni bylo provedeno k 31. 8. 2009. Absolventi vyplňovali dotazník online na internetu, zástupcům firem byly dotazníky dodány osobně.

Výsledky výzkumu

V následujícím textu jsou shrnuty základní výsledky výzkumu ve vztahu k předkládanému projektu.

Nakolik vysokoškolská příprava odpovídá požadavkům praxe?

V této části výzkum dává odpověď na otázku, do jaké míry odpovídá studium na MÚ potřebám praktického profesního života, do nějž studenti po absolutoriu vstupují. Respondentům jsme položili sadu otázek zjišťujících, do jaké míry jim při nástupu do praxe dostačovaly nejrůznější znalosti a dovednosti. Pro porovnání jsme stejné otázky položili zástupcům firem. Respondenti se vyjadřovali na škále 1 (rozhodně stačily) až 4 (rozhodně nestačily). Tímto způsobem se nám podařilo identifikovat, jak velké deficity má vysokoškolská příprava na MÚ vzhledem k požadavkům praxe. Výsledky ukazují, že absolventi v různých oblastech své profesní přípravy pociťují deficity. Také zástupci poskytovatelů praxe specifikuji nedostatky studentů vpřipravenosti pro praxi.

Mezi největší deficity absolventi řadí jazykové dovednosti (40 %), dále pak odborné praktické dovednosti (15 %) a schopnost ovládání potřebného softwaru (15 %). Zástupci firem vidí logicky největší nedostatky u studentů v oblasti odborných praktických dovedností (42 %).

Co absolventi hodnotí jako největší přínos studia na MÚ?

Absolventi taktéž hodnotili přínos studia na MÚ v škále od 1 (nejvyšší přínos) po 6 (nejnižší přínos). Výsledky zobrazuje následující graf:

Za nejvyšší přínos studia na Matematickém ústavě absolventi považují přednášky (12 absolventů) a kurzy (12 absolventů), dále potom semináře (7 absolventů) a nakonec ve stejném počtu praxi (6 absolventů) a seminární práce (6 absolventů).

Významným zjištěním je hodnocení přínosu praxe po dobu studia absolventy. Z níže uvedeného grafu je vidět, žetřetina absolventů hodnotila praxi během studia jako nejméně přínosnou formu studia.

Jaké další vzdělávací perspektivy se před absolventy otevírají?

Drtivá většina absolventů má za to, že se bude v budoucnu dále vzdělávat (96 %), přičemž 88 % má zájem o další vzdělávání na MÚ.

V návaznosti na otázku týkající se zájmu o další studium jsme se zajímali rovněž o to, jakou formu by absolventi v takovém případě preferovali. O klasické denní studium by mělo zájem jen 12 % absolventů. Nejvyšší zájem je o tzv. e-learning, tedy studium prostřednictvím internetu. Tuto formu studia upřednostnilo 44 % absolventů.

Z kvalifikačních deficitů, které aktuálně absolventi pociťují a názorů poskytovatelů praxe lze odvodit, jakým směrem by se měly zaměřit inovace stávajícího studia a nabídka dalšího vzdělávání pro absolventy MÚ.

Význam praxe po dobu studia

Zástupcům poskytovatelů praxe byly položeny otázky týkající se významu a formy provádění praxe studentů po dobu studia. Zástupci poskytovatelů praxe považují praxi za neodmyslitelnou součást studia. Během praxe studenti mají možnost ověřit si teoretické znalosti získané přivýuce a poznat reálné problémy, které řeší firmy a instituce. Studenti také mají možnost díky praxi získat první reference o svém profesním působení, které mohou použít při hledání pracovních příležitostí po ukončení studia. Poskytovatelé praxe oceňují nové pohledy studentů nezatížené "provozní slepotou" na řešení praktických problémů. Zároveň však upozorňují na fakt, že studenti se neumějí "prodat", mnohdy nejsou schopni prosadit svůj názor na řešení problému. Navrhují zapojovat studenty do praxe ve větší míře než dosud a hledat takové formy, které by lépe motivovaly studenty.

Slabé a silné stránky

Absolventům MÚ jsme ještě na závěr dotazníku položili otevřenou otázku, jaké jsou silné a slabé stránky MÚ. Absolventi nejvíce oceňují individuální a kvalitní přístup vyučujících ke studentům, fundovanost vyučujících, příjemné prostředí pro studium a počítačovou vybavenost. Naopak, za slabé stránky MÚ absolventi považují hlavně nedostatečnou výuku cizích jazyků, nedostatky spojené s praxí a omezené možnosti pokračovat v navazujícím studiu na MÚ.

Zástupcům poskytovatelů praxe jsme závěrem položili otázku, jaké silné a slabé stránky, dle jejich soudu, mají studenti MÚ. Zástupci poskytovatelů praxe mezi silné stránky studentů zařadili dobrou teoretickou připravenost, teoretické, logické i pragmatické myšlení. Mezi slabé stránky patřila nesamostatnost, malá schopnost se prosadit, nedostatečná odpovědnost a aktivita. Dalším nedostatkem je malá zkušenost v praktické aplikaci matematiky při řešení reálných problémů firem, která plyne z neznalosti firemního prostředí. Často chybí zájem studentů o řešenou problematiku.

Závěr

Provedený výzkum poskytnul významné informace pro další rozvoj bakalářských oborů Matematického ústavu v Opavě. Umožnil pojmenovat hlavní aktuální deficity v obsahu a formě výuky. Výsledky výzkumu byly v široké míře uplatněny při stanovení cílů a klíčových aktivit předkládaného projektu.